Skalní města v Kapadokyi

24. 3. 2010

Mám asi štěstí jako hrom.

Podzemní město Derinkuyu, původní křesťanské obyvatelstvo, skalní chrámy a horkovzdušné balóny nad Kapadokyí.

Poté, co jsem prozkoumala okolí Göreme, vydala jsem se na skalní města. Cestování po Turecku je fantastická a jednoduchá záležitost. Téměř všude jezdí dolmuše a do vzdálenějších míst prostě autobusy. Autobusová doprava je bezva bussines a je tu obrovská konkurence, takže se dá smlouvat (nebo přinejmenším vybrat mezi různými společnostmi).

 

Oblast Kapadokye byla osídlená už 2000let před naším letopočtem. Ve skalách si lidé vybudovali místnosti k životu, domy, chrámy i celé vesnice. Jsou tu tisíce jeskyní, chodeb, schodišť a kostelů! Existují města, jejichž chodby jsou vykutané do 70 metrové chloubky, v 8 patrech nad sebou do několikakilometrové šířky. Jedním takovým městem je podzemní město v Derinkuyu.

V oblasti je víc jak 2000 kostelů a jen asi 100 mešit. (Rozdíl je v tom, že kostely nikdo nepoužívá, narozdíl od mešit, které kypí životem). Důvod je ten, že původní obyvatelstvo Kapadokye byli Křesťané, poté Řekové a až po nich přišli Turci - Muslimové.

 

Z Göreme ráno vyrážela výprava turistů na takzvanou Zelenou stezku, která byla s průvodcem a byl to celodenní výlet po skalních městech v okolí. Já měla v plánu jet z Göreme do Aksaray, abych odtam busem dojela do Ihlary, kde mělo být nádherné údolí, které jsem chtěla vidět.

Majitel pensionu mi domluvil, že se můžu za poplatek za dopravu svézt s touto skupinou, protože končit budou v Selime, což je začátek údolí Ihlara. Rychle jsem to spočítala a řekla ok. Bylo to moooc dobrý rozhodnutí. Zaplatilo jsem průvodci 20 lir a prakticky strávila se skupinou celý den. Nikdo nic neřešil a já se dověděla spoustu zajímavých věcí o celé oblasti. O obyvatelstvu, o jejich obživě, o historii, o geologii... parrráda.  ;)

Večer mě vysadili v Selime, měla jsem za sebou krásnej den s fajn lidma. Udělali jsme ještě fotku a pak jsem se už vydala směrem k vesnici Yaprakhisar a vůbec nevěděla, co mě čeká. Zamávala jsem a pak už se neohlédla.  (Nemám ráda loučení.) Slunko zapadalo, měla jsem lehkej batoh a v hlavě otázku, kde budu spát.

Pohled na jeden z Fairy Chimney (to je název pro turisty - místní si z toho názvu dělají srandu) z umělého skalního okna jenoho starého obydlí vytesaného do skály.

Pohled na vesnici Ušisar. Nenechte si ujít výstup na příkrý vrcholek. Naskytne se vám nezapomenutelný pohled na okolí.

Významný Černý kostel s barevnými freskami. Je součástí komplexu Přírodního muzea v Göreme ale platí se sem extra vstupné 8lir. Taky tady neplatí Müze Kart.