23.05.2010
Zbývají mi dva dny do odevzdání článku.
23.5. Pazar (neděle)
Myslím, že jsem pozměnila názor na Benešovy Dekrety a odsun Němců po válce. (!!) Je to jako šok. Byla jsem si tak jistá. Morální stránka této záležitosti pro mě byla neoddiskutovatelná. Kolikrát jsem to s Johannesem otevřela ve vášnivé debatě! Kurňa Teď jsem o tom tři dny četla a srdce mi bije rychleji. Přišla jsem na to, že všechno patrně bylo uplně jinak.
Nicméně stále odsuzuju politizaci této otázky a její zneužívání v současné politice. Stále si myslím, že Dekrety jsou planými dokumenty doby, ve které splnily svůj účel a debata o jejich zrušení je proto neopodstatněná. S Evropským právem to nemá nic společného, protože vznikly mimo časový rámec platnosti Evropské smlouvy (zaručující mimo jiné v Evropě lidská práva a práva menšin). Stále souhlasím s tím, že revidovat následky Dekretů již teď nelze, stejně tak jako vznášet nové požadavky na základě jejich znění. Politická a právní síla Benešových Dekretů vypršela.
Ale druhá stránka věci, samotný odsun, zacházení s Němci během odsunu, osobní katastrovy a rodinné tragedie, rozbíjení sedmisetletých vazem, které se během společného soužití Čechů a Němců ve společném státě vyvinuly, a zřejmá brutalita (o které se nemluvilo, protože byl akt odůvodněn jako nezbytný pro zachování Českého státu), ach... to mě přimělo skutečně se bát,... že jsme stejně špatní jako Němci po Mnichovu, za protektorátu a během války.
Srdce se mi svírá.
Proto když o tom budu mluvit s Johannesem, je potřeba ujasnit si, jestli se bavíme o právních aspektech, nebo o morálních důsledcích.
Právní stránka je jasná.
Morální důsledky šílené....
Žádné komentáře:
Okomentovat