Sobota sedméno týdne

24.10.2009

Včera jsme oslavovali Özgünovy narozeniny v rockovém klubu. Končili jsme sympaticky lehce po půlnoci a tak zbyl čas na ochutnávku tradičního tureckého "nočního občerstvení" - kokoroč. Jsou to grilovaná střívka s rajčatama v bagetě. Docela dobry :)

V noci jsme s Karu povykládaly a rozvykládaly so do 3 hodin a pak jsme spokojeně usnuly každá ve svém novém báječném pokoji v našem fialovém bytě...

Ráno je krásné a slunečné. Svět se pomalu probouzí a pouliční prodavači zase vyřvávají něco o svém zboží. Nevím přesně co to říkají, vypadají torchu jako rumunští cikáni a u každého domu se zastaví a zopakují trénovaným zvučným hlasem svou formuli - která netuším co znamená... Pak projede dřevěný vůz co ho táhne šedý koník, na voze sedí muž s barevnou čepicí na hlavě a dvě ženy v šátkách jako nosily naše babičky do pole.

Holubi na elektrickém vedení pod naším balkonem zvědavě okukují ulici a z minaretů se ozve jedna z pěti denních muslimských modliteb. Nese se krajem jako závoj.

Dnes je sobota a na jedné z ulic pod naším domem je bazar. Mají tam výbornou zeleninku a vlastně tam můžete koupit cokoliv. Podavači tam budou až do setmění, tak si během dne najdu chvilku a zaběhnu tam. Teď sedím u kamaráda Johanese na internetu, jelikož na vlastní připojení musíme ještě chvilku počkat. Musím zas udělat něco do školy, tak se mrknu na Turecké reformy. Johanes je odborník na vztahy Turecka a EU, tak to s ním pak nějak proberu. V pondělí máme zas hodinu u profesora Cambolata a budeme mít první prezentaci. Oj, to zas bude - multijazyčný brain storming. Kurňa, všude kolem je tolik Němčiny, že mě to nedá a učím se o stošest. Özgün mi vypálil luxusní učební materiálky, tak do toho občas koukám a poslochám. Horší je to s Turečtinou. Ojoj.  Nejde mi do hlavy. Je to tím, že nemám žádnej základ a žádnou šajnu o tom, jakou má ten jazyk vlastně strukturu. Učit se od lidí, chytat výrazy na ulici a z kontextu je super metoda, ale až po tom, že máte nějaký základ a gramatickou představu. Karu měla dva semestry Turečtiny už v Německu, tak je to pro ni paráda. Může si jen dosazovat do struktury toho, co už se naučila. Mě základy chybí. Musím na to vlítnout... ale yavaš yavaš... (slowly, slowly...)
Zatím pa, nejdřív vlítnu na ty reformy.






Žádné komentáře:

Okomentovat